Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svátosti

Belzebub: Svátosti… Právě o nich nechceme mluvit. To je téma, které nechci přijmout. Je to s nimi dnes takové, jaké to je.

Exorcista: Ve jménu Pána Ježíše… řekni jen to, co si přeje Nejsvětější Panna!

Belzebub: Zda to řekneme, nebo ne, to na věci nic nezmění.

Exorcista: Jde o to, co si přeje Nejsvětější Panna. Mluv pravdu a nic než pravdu! Ve jménu…!

Belzebub: Kdybyste byli raději zůstali doma. Co od nás chcete?

Exorcista: Chceme splnit vůli Matky Boží. Proto nám řekni, co si přeje Matka Boží, abys nám řekl o svátostech!

 

Svátost pokání

Belzebub: Svátost pokání… to je také tak. Ono společné vyznání hříchů a společné modlitby také nejsou od papeže. Stejně tak neřekl papež, že to nahrazuje skutečnou zpověď. To je náš požadavek z pekla! Lidé ztrácejí bez správné zpovědi správný pohled. Hřeší mnohem víc. Myslí si: O co lehčeji se žije, když nemusíme klekat na kolena před starým mužem v reverendě a vyznávat mu svoje hříchy! Můžeme si svoje poklesky dovolit často, můžeme se dvořit ženatým, či vdaným osobám. TAMTI NAHOŘE to nemají rádi, když slyší takové výmysly, ale pro nás je to dobré. Lidé si říkají: Nemusíme pokorně klečet, nemusíme se přiznávat, že jsme udělali to či ono, byli u té či oné vdané či ženaté osoby. Myslí si, že je to dnes dovoleno. Kněží říkají, že pokornou modlitbou je možno dosáhnout odpuštění. Proč bychom měli dělat velké pokání, když můžeme i tak hřešit? Klekneme si jednoduše tak, jak nám to vyhovuje, buď někde vepředu nebo vzadu, a čekáme na rozhřešení. Dnes se tomu říká "modlitby usmíření s Bohem" a nahrazuje to prý zpověď. Ve skutečnosti nestačí ani pokání, je třeba ještě odpykat tresty za spáchané hříchy. A to se dá prostřednictvím odpustků. Potom se můžeme spolehnout na oněch 300 dní či 7 roků nebo co já vím, jak to tehdy papež ustanovil. Tyto odpustky platí dodnes! Ale lidé to nevědí. To by jim měli kněží z kazatelnic stále opakovat.

Exorcista: Mluv pravdu, ve jménu… řekni, co si přeje Matka Boží, abys říkal! Ve jménu Otce… mluv dále, co si přeje Matka Boží!

Belzebub: ONA (ukazuje nahoru) říká, že modlitba za pokání nikdy nemůže nahradit zpověď! Opět musí být uvedena do života a konána pravá, nefalšovaná zpověď. Ze všech kazatelnic by se to mělo oznámit.

Exorcista: Mluv pravdu, ve jménu… řekni, co si přeje Matka Boží, abys řekl o zpovědi!

Belzebub: Lidé by se měli na zpověď lépe připravovat. Hodinová příprava není nijak přehnaná. Právě my vidíme, jakou moc má zpověď. Pokoušíme lidi nejrozličnějším způsobem. Usilujeme o to, abychom je zmátli. Když se nám to nepodaří, pošleme na člověka další tři démony, kteří mají za úkol dosáhnout, aby se nepolepšil. Často to zařizujeme tak, aby hřích nerozpoznal. Na to máme zvláštní démony. Neustaneme ani tehdy, když se dotyčná osoba pomodlí k Duchu Svatému, vzbudí lítost, vyzná svoje hříchy a vykoná pokání! Lítost je hlavní součást svátosti pokání, tady se máte snažit zvykat si na dobré předsevzetí už více nehřešit. Když má totiž člověk pevné předsevzetí, potom se mu dostává mnoho milostí. A zase je to pokora a jen pokora, která vyvolává milosti, které by jinak nebyly. Ale ani nyní neustupujeme, když předsevzetí zpovídajícího se je pevné, posíláme démony, aby v poslední chvíli těsně před vyznáním hříchů, nahnali zpovídajícímu se strach tyto hříchy knězi vyznat, i když jde o všední hříchy. Větší radost máme, když se nám to podaří u těžkých hříchů. Musíme říci, že když se lidé nevyzpovídají ze všedních hříchů, ze kterých se vlastně ani nemusí zpovídat, potom se jim dostane méně milostí. Tak se zbavují možnosti se napravit a změnit svůj život. Když po vyčerpání všech těchto našich zásahů zbožní a velmi zbožní zpovídající se knězi skutečně všechno řeknou podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, potom jde o správnou zpověď. To nastává zvlášť tehdy, když lidé vyznají i věci, o kterých si nejsou zcela jisti, že jde o hříchy. Za tuto poctivost a pokoru se jim dostávají zvláštní milosti. Taková zpověď je správná (kňučí) a jediná, která si zaslouží nazývat se "zpovědí". Potom kajícník dostane rozhřešení, kterému my říkáme velké "Ego te absolvo…“ Ach, jak my toto rozhřešení nenávidíme! (Belzebub mluví pokojnějším hlasem). Ale nyní se už nemusíme tak obávat. Nyní nastoupila namísto zpovědi "modlitba smíření s Bohem", ach, že jsme to museli říkat! ONA TAM NAHOŘE by si přála, aby ze všech kazatelnic bylo oznámeno, že opět požaduje dobrou starou zpověď. "Modlitba smíření s Bohem" není žádná zpověď! Slouží jen k tomu, aby byla vyvolána iluze, že všechno je odpuštěno. My démoni říkáme: Jděte v pokoji domů, pokojně přijímejte Tělo Páně, pokojní buďte ve své duši! Je to pro TAMTY NAHOŘE nenahraditelná ztráta! Takové vykonávání této svátosti je pro člověka velmi škodlivé! Nám však velmi prospívá. Čím méně se člověk bojí, tím více se my radujeme.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA